Constantinus I.

Konstantin I. Veliký (Flavius Valerius Constantinus) byl jedním z nejvýznamnějších římských císařů, který zásadně ovlivnil dějiny Evropy. K moci se dostal v roce 306 po smrti svého otce Constantia Chlora, kdy byl vojskem v Británii provolán císařem. Následně musel o moc bojovat v sérii občanských válek, přičemž klíčovým momentem byla bitva u Milvijského mostu (312), kde porazil Maxentia. Podle legendy se mu před bitvou zjevil kříž s nápisem „V tomto znamení zvítězíš“. Jeho vláda přinesla dvě zásadní změny. Zaprvé, v roce 313 vydal Edikt milánský, který ukončil pronásledování křesťanů a zaručil náboženskou svobodu, čímž položil základy pro christianizaci říše. Zadruhé, v roce 330 založil na místě staré řecké osady Byzantion nové hlavní město – Konstantinopol (dnešní Istanbul), které se stalo „Novým Římem“ a centrem Východořímské (Byzantské) říše na dalších tisíc let. Provedl také významné reformy správy, armády a měny (zavedl zlatý solidus). V roce 325 svolal První nikajský koncil, který řešil věroučné spory v církvi. Těsně před svou smrtí v roce 337 přijal křest jako první římský císař.